Rozdělování potravin v pětielementové kuchyni

Tohle je základní teorie, s níž se při vaření podle pěti elementů pracuje a pokud chceme vařit sami, nikoliv jen podle receptů, je potřeba se v tom trochu zorientovat. Součástí některých pětielementových knih je plakát, který reflektuje základní trojí rozdělení:

1. pod jaký element (tj. roční období a chuť) potravina spadá

2. jaký je její termický účinek

3. jaký je její terapeutický účinek

Na samém začátku plakát působí nesrozumitelně a možná až demotivačně, ale když tomu dáte chvíli času a trpělivosti, brzo zjistíte, že to má svůj systém.

Tento plakát je součástí kuchařské knihy R. Fehrer Vaření podle pěti elementů z nakladatelství Eminent.

Vytvořte si svůj vlastní seznam

Pokud se chcete pětielementové kuchyni věnovat trochu víc, doporučuji vám, abyste si seznam potravin připravili vlastnoručně – a to tak, abyste se v něm vy sami dobře vyznali a měli v něm informace, které jsou užitečné hlavně pro vás.

Jako vodítko si vemte některý z oficiálních plakátů, případně si můžete pořídit sadu, kterou jsem vytvořila já, a informace si pak přepište do podoby, která pro vás bude srozumitelná a v níž se vám bude snadno hledat vše, co potřebujete vědět.  Velmi vám to pomůže pochopit zákonitosti a zapamatovat si potraviny, z nichž vaříte nejčastěji.

Zařazení potravin pod element

Pětielementová kuchyně pracuje se zařazením jednotlivých surovin pod určitý přírodní prvek, kterým, jak už víte, je OHEŇ, ZEMĚ, KOV, VODA a DŘEVO. Rozdělení vznikalo před tisíci lety na základě pozorování přírody a následného praktického využití těchto poznatků.  Vzhledem k tomu, že každý výše uvedený prvek je spojen také třeba s konkrétní chutí, časovým obdobím, orgány v těle či barvou, mohou být kritéria tohoto dělení u některých potravin  nejednoznačná a ocitat se v seznamech v odlišných kategoriích. Můžete na takové rozdíly narazit u různých propagátorů pětielementového vaření. O tom si povíme víc v samostatném blogovém článku.

Barbara Temelie k tomu doslova tvrdí: "Zkušenost ukázala následující: pokud někomu připadá určité přiřazení správné – i když neodpovídá tradici – vede k dobrým výsledkům."

Proto se netřeba stresovat, ale dát na svůj přirozený úsudek nebo intuici, případně si jako první kritérium určit chuť

Roční období a období DOJO

Při vaření podle pěti elementů bereme do úvahy pět období. Základní čtyři známe, je to naše JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA. Pod jaký element patří, vidíte na obrázku. Ale pak máme ještě páté, tím je POZDNÍ LÉTO. V základním cyklu ročních období tvoří přechod mezi létem a podzimem, náleží pod element ZEMĚ. Ale aby to nebylo tak jednoduché, čínský kalendář pracuje také s přechodným obdobím nazvaným DOJO, (najdete také jako DoJo, vyslovuje se tuším dodžó, ale já tomu říkám obyčejně česky "dojo":). To nastává zhruba na 18 dní vždy, když se mění element v rámci čtyř ročních období. Takže mezi jarem a létem, létem a podzimem, podzimem a zimou a zimou a jarem. Toto DOJO je tedy pátým elementem ZEMĚ, jinými slovy pozdním létem a máme ho ve skutečnosti 4x ročně a pokaždé trvá necelé tři týdny a je celkově neutrální období, jako je neutrální (a zároveň středový) také element ZEMĚ. Který tomu všemu dodává takový stavební kámen, stejně jako potraviny, které k němu patří.

 

Rozdělení podle období, orgánů a chutí

 Potraviny v pětielementové kuchyni základně rozlišujeme podle období, chutí a vlivu na konkrétní orgán takto:

 To ovšem není všechno, protože dále je můžeme rozlišovat ještě  podle jejich termického a terapeutického účinku. To znamená, že vedle chuti má ta která potravina ještě konkrétní tepelný a terapeutický účinek na tělo, respektive orgán. Znázorňuju to na dalším obrázku níže. Je to ukázka z mého vlastního seznamu potravin, který jsem si původně vytvořila pro svoje potřeby.

Termické a terapeutické dělení

 Na vysvětlení, jak to vypadá konkrétně, jsem vybrala ukázku přechodného období DOJO, které máme 4x ročně, vždy jako mezistupeň mezi základními ročními obdobími. Více jste se o tom mohli dočíst v úvodu této stránky. 

Na potravinovém rozdělení níže vidíte roční období (tJ. POZDNÍ LÉTO), k němuž patří element ZEMĚ. Dominující chuť je sladká a v tomto období je vhodné vařit na podporu orgánů jako je žaludek, slezina a slinivka. Měli bychom dávat přednost potravinám, které vidíte v tabulce - sladké zelenině jako mrkev, dýně, batáty... dále sem patří vejce, ořechy, tuky, sladké ovoce, hovězí maso, jáhly, kukuřice, quinoa...

Tepelný účinek

Obecně je období pozdního léta termicky neutrální, ale každá potravina individuálně má ještě svou konkrétní tepelnou vlastnost ve srovnání s jinou potravinou. To znamená, že některé naše tělo zahřívají hodně, některé trochu, jiné jsou neutrální a ty na opačném spektru naše tělo více či méně ochlazují.

S tím se pak cíleně pracuje, když se cítíme velmi promrzlí a potřebujeme se zahřát i uvnitř, tedy nejen hmatatelně horkým jídlem, ale něčím, co má samo o sobě dlouhodobý ohřevný účinek. Tím je například koření, zejména to ostré, „pálivé“.

Naopak při letních vedrech po svařáku obvykle netoužíme. To spíš po melounu, salátové okurce, případně vodě s ledem, což paradoxně ale není úplně ideální řešení, chceme-li se vnitřně ochladit.

V těchto situacích je užitečné alespoň rámcově vědět, které ze základních potravin se hodí do jakého počasí. Ale považuji to až za nadstavbu pětielementového vaření. Pro úplný začátek vám bude stačit, když pochopíte, které vámi běžně používané suroviny patří pod jaký element. Termické a terapeutické účinky si nechte na později, až se budete v problematice více orientovat.

Na obrázku výše jste si mohli všimnout, že koření skořice má z celé skupiny teplotně neutrálních potravin nejvíce zahřívací účinek. Je-li nám vnitřní zima, můžeme jejím použitím posílit tepelný účinek jídla. Přidat do něj můžeme taky mrkev, ale třeba i ořechy a kokosové mléko. Za nimi v tabulce následují tepelně neutrální jáhly, brambory, hovězí...které jsou vhodné v jakémkoliv období.  Jakmile jsme unavení, nebo nám začíná být spíš horko, je na řadě osvěžující jablko či hrozny, ale také třeba cuketa, brokolice nebo tofu. U sojového tofu se později zastavím, když budu psát o různých chytácích, kdy nás někdy může překvapit, kam daná potravina patří. Když se podíváme na poslední kategorii potravin, vidíme, že mezi nejvíce ochlazující potraviny elementu ZEMĚ patří vedle melounu a okurky taky mango a banán. To můžeme chápat tak, že je-li nám zima, banánem se zrovna moc neohřejete, ale pro letní osvěžení se hodí.

Terapeutický účinek

Tato část pětielementového vaření už je vyloženě vyšší dívčí. Pro běžného smrtelníka, který nemá potřebu studovat čínskou dietetiku do hloubky, je to oblast neobsáhnutelná, nedosažitelná. O co v tom základu jde, jsem se snažila zachytit na tomto schématu:

Abyste to pochopili, je dobré něco vědět o tradiční čínské medicíně - v souvislosti se stravou se to dozvíte třeba z knih B. Temelie, která se to tam snaží relativně podrobně vysvětlit. V zásadě ale můžeme říct, že správně připravené pětielementové jídlo nám může pomoci zharmonizovat nějakou energetickou nerovnováhu v těle. Jenže potřebujeme vědět, jak se daná nerovnováha projevuje a jaké je vhodné řešení. To nám nejlíp zjistí terapeut TČM, který pracuje s termíny jako je oheň, vítr, stagnace, vlhkost, prázdnota, plnost...a adekvátně k tomu nám taky doporučí doplňky nebo potraviny, které je odvedou, vysuší, rozeženou, vyrovnají...

Při běžném vaření s tímhle vůbec nepracuju, čímž se samozřejmě odlišuju od profíka pětielementového vaření. Pokud budete vařit podle knih, u většiny receptů najdete aspoň malou poznámku o tom, k čemu vám dané jídlo v těle energeticky prospěje. Za mě je tohle ale úroveň, které můžu dosáhnout spíš u profesního zájmu, případně v nemoci, kdy bych byla motivovaná udělat cokoliv, abych se vyléčila. Neumím si představit, že by se tím člověk zabýval jen pro potřeby svého každodenního stravování. 

V každém případě je dobré vědět, že tohle také hraje svou roli, ale porozumění pětielementové kuchyni na této úrovni si můžete nechat jako svou případnou budoucí metu. Já jsem jí nedosáhla ani čtyřech letech téměř každodenního vaření, protože nemám čas ani motivaci se tomu v tuto chvíli na takové detailní úrovni věnovat. Pořídila jsem si ale knihu TAO zdravého stravování, která se věnuje terapeutickým účinkům potravin a v případě potřeby nebo hlubšího zájmu si můžu dané souvislosti studovat.