Barbara Temelie ji ve své kuchařce definuje jako: "nejjednodušší, nejstravitelnější a nejfádnější pokrm na světě". Zároveň označuje tuto "vodní rýži" (jak můžeme slovo congee (konži) přeložit) za klasiku čínské kuchyně a nejdůležitější pokrm na snídani.

Jedná se o rýži vařenou několik hodin ve vodě v poměru až 1:10. Výsledkem je rozvařená vodnatá rýžová kaše, která nemá žádnou zajímavou chuť. Proč je teda tak oblíbená? 

Považuje se za jediný pokrm, který našemu tělu dodává nejvíce čchi a šťáv. Pokud se jedná opravdu o čistou congee (jen rýže a voda), tělo s jejím zpracováním nemá téměř žádnou práci. Proto je tato kaše považována za velmi prospěšnou a je ideální verzí stabilního snídaňového pokrmu. Je vhodná i pro lidi, kteří mají problém jíst, nebo si chtějí pročistit tělo.

Congee je tedy základní pokrm, který můžeme dále rozšiřovat o různé doplňky a chutě, čímž rozšiřujeme i její účinky na naše tělo. 

Receptů na přípravu je mnoho, stejně jako druhů rýže a obilovin, z níž se dá uvařit. 

Princip je ten, že  vezmeme rýži a několik hodin ji pomalu vaříme v několikanásobném množství vody, a to ve velkém hrnci s pevně přiléhající poklicí, nebo v pomalém hrnci (pro mě nejpraktičtější varianta). Hotovou kaši pak už můžeme konzumovat tak, jak je. Jelikož při vaření velmi nabyde, můžeme si s ní vystačit i na několik dnů.

Jakou rýži, kolik vody, jak dlouho vařit, jakým způsobem ji konkrétně připravit a čím ji případně ještě doplnit... je záležitot osobní preference. Může to být jednoduché i složité. Záleží, co při tom akcentujeme a co pro sebe potřebujeme.

Nejjednodušší verze:

Rýži, kterou si pro to zvolíme (já mám nejraději bílou basmati nebo jasmínovou, ale zkoušela jsem i jiné), jenom propláchneme a uvaříme – buď samotné (rýže a voda), nebo přidáme trochu soli či mořskou řasu. Příprava před samotným vařením, stejně jako poměr vody či počet hodin potřebných k varu, se v různých receptech a pojetích liší.

Já volím poměr 1:10. Zkusila jsem ji podle jednoho receptu vařit na sporáku v litinovém hrnci dvě až čtyři hodiny, ale nejvíc se mi osvědčilo dát ji do pomalého (multifunkčního) hrnce a nechat táhnout přes noc. Je s tím nejmíň starostí, i při odstraňování  zaschlého škrobu. Rýže při vaření kypí, takže když není dostatečně velký hrnec, lepkavá tekutina má tendenci vytékat a znečišťovat vše kolem. Ve velkém multifunkčním hrnci netřeba řešit ani tohle, ani hlídat čas.

Congee jsem se naučila jíst samotnou. Na poprvé to sice nebylo nic moc, ale zase ne vyloženě protivné. Takže dokážu sníst i tu nejčistší variantu. Kaše je většinou velké množství, takže střídám způsoby, jak si ji servíruju – jednoduchou, mírně ochucenou, i jako hlavní jídlo s přílohou. Nejvíc mi vyhovuje mírně ochucená, a to buď přepuštěným máslem (ghí) nebo gomasiem (opražený sezam se solí, trochu podrcený a dále používaný jako dochucovací směs na různé slané kaše). Při vaření do ní dávám jen řasu wakame. Někdy rýži předem fermentuju, někdy ne.

Různé druhy rýže mají různou konzistenci. Mám vyzkoušeno, že po 4 h už na konzistenci nevidím rozdíl v délce varu. Takže jestli konkrétní druh vařím 4 h nebo 10 h, už na chuti ani konzistenci nepoznám, a nedokážu posoudit, jaký je v tom pro tělo rozdíl. Zkoušela jsem i sladkou variantu s dušeným ovocem, ale to mě moc nenadchlo. Nejvíc mi to vyhovuje s ghí nebo gomasiem. Kaše je velmi lehká, takže jedna malá miska čisté congee k pocitu sytosti nestačí, velikost porce je tudíž pro každého individuální.   

Výsledek hotových kaší vypadá pak nějak takto:

Složitější verze:

Složitost spočívá spíš v přípravě před samotným vařením, případně specifickém postupu během vaření, který má vést k odstranění případných škodlivin obsažených v samotných zrnech rýže. Ivana Stenzlová právě z těchto důvodů doporučuje připravovat kaši specifickým způsobem: nejprve rýži dva dny nechat fermentovat, potom uvařit v polovině množství vody do poloměkka, přebytečnou vodu vylít, čímž se zbavíme škodlivých látek. Pak přidáme druhou polovinu vody a uvaříme do zhoustnutí.  Přesný postup, včetně dalších doporučení, jak kaši ochutit a udělat z ní plnohodnotné jídlo, se dozvíte na jejích seminářích, případně videích a dalších příspěvcích nebo materiálech. 

Tento přístup ocení lidé, kteří chtějí top verzi congee, a pro které je jejich zdraví a kvalita jídla opravdu priorita, takže ji nevymění za pohodlnost. Pro fermentaci je také potřeba plánovat jídelníček aspoň několik dnů předem.

Já jsem ji tímto způsobem zkoušela uvařit zatím jen jednou, z rýže primárně určené na sladké pokrmy a voda byla rychle šlemovitá, proto mi nešla na konci prvního kroku dobře slít. Nevěděla jsem, jestli to mám nějak speciálně proplachovat, tak jsem jen dolila zbytek vody a kaši dovařila. Připravovat ji takhle běžně pro mě ale v tuto chvíli není. Z nabízeného postupu využívám jen metodu fermentace, pokud vím předem, že si chci kaši udělat. Pokud se pro ni rozhodnu spontánně, tak nefermentuju, jelikož mě zatím víc motivuje schůdnost provedení než špičková kvalita.

Další varianty:

Congee lze uvařit i z jiných obilovin než  je bílá rýže a také z ní lze přidáním koření a dalších surovin udělat hlavní jídlo.

Konkrétně zaměřená congee podporuje konkrétní terapeutický účinek. Takže kdo tradiční čínské medicíně rozumí, může si připravovat jídlo v souladu s individuálními potřebami. Tento blog je ale o pohledu a praktikování začátečníka, obyčejného strávníka, takže léčebné účinky jednotlivých pokrmů zde nějak víc neřeším, protože jako nováček v pětielementové kuchyni o tom zatím nemám ponětí a tudíž to nejsem schopna využívat. Ale občas to tu budu zmiňovat, protože si tím sama prohlubuju souvislosti.